2 významné mezníky v medicíně: prasečí srdce transplantované člověku a 100 let od objevu inzulínu

Foto: Unsplash

2 významné mezníky v medicíně: prasečí srdce transplantované člověku a 100 let od objevu inzulínu

Chirurgům se poprvé podařilo transplantovat prasečí srdce člověku. V pátek operaci podstoupil 57letý David Bennett, píše tisková agentura AP. David to okomentoval slovy: „Bylo to mezi smrtí nebo provedením této transplantace. Chci žít.“

Minulý pátek dostal sedmapadesátiletý David Bennett nové srdce, z geneticky upraveného prasete. Podle lékařů Bennettovi nebylo souzeno, že by mohl získat lidské srdce, a už dlouho leží v posteli, píše tisková agentura AP.

Bylo to mezi smrtí nebo provedením této transplantace. Chci žít. Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale je to moje poslední šance, řekl v prohlášení před operací.

"O krok blíže"

Na Silvestra operaci schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. A minulý pátek byla provedena. Trvalo to sedm hodin. Je příliš brzy říkat, že operace byla úspěšná a že Bennett přežije, ale operace je považována za milník v pokusech použít orgány ze zvířat k záchraně lidských životů.

Tím jsme o krok blíže k vyřešení problému nedostatku orgánů. Postupujeme opatrně, ale jsme optimističtí a věříme, že tato operace by mohla být důležitým novým krokem pro budoucí pacienty, uvádí Bartley Griffith, chirurg, který transplantoval srdce v lékařském centru University of Maryland.

Dítě žilo s paviánovým srdcem

Předchozí pokusy o podobné transplantace selhaly především proto, že těla pacientů odmítla orgány. V roce 1984 žilo Baby Fae, umírající dítě, 21 dní se srdcem paviána. Loni na podzim ale byla prasečí ledvina transplantována člověku.

Karen Maschke, výzkumnice z Hastings Center, říká, že je důležité nenabídnout tuto příležitost více pacientům, aniž by si pečlivě prostudovali výsledky.

„Bez těchto informací by to nebylo ani možné,“ konstatuje podle AP.

100 let od objevu inzulínu

Medicína tak zaznamenala další mezník, který posouvá své možnosti vpřed. Nyní si však také připomínáme další mezník v oblasti zdravotnictví, a to objevení inzulínu. Objev se uskutečnil v Kanadě vědcem Frederickem Bantingem, Charlesem Bestem, Johnem Macleodem a Jamesem Collipem. Díky inzulínu se začalo léčit mnoho lidí trpící cukrovkou a jednalo se o objev století.

Nyní je na světě přibližně 500 miliónů nemocných lidí cukrovkou a v České republice to je bezmála 1 milión nemocných. Tato civilizační choroba se před objevem nedala nikterak významně léčit, jen pomocí diety, a proto také na tuto nemoc plno lidí umíralo. Dnes jde medicína dopředu, ovšem čísla uvádějící tuto civilizační chorobu jsou alarmující. Sedavý způsob života, nezdravý životní styl s přemírou stresu nahrává této nemoci, která tak získává vyšší skóre.

 

Zdroje:

svt.se

unsplash.com

Podobné články

0 Komentářů

Napište komentář

Články z dalších našich webů: