Naprostá většina prominentních lidí vynikala a vyniká neobvykle rozvinutým kritickým myšlením, což jim pomohlo k dosažení úspěchu v nejrůznějších oblastech lidské činnosti.
Veliký francouzský filosof René Descartes byl přesvědčen, že pouze zásada „Pochybuj o všem” (což je ve skutečnosti vzorec pro kritické myšlení) nám dokáže pomoct poznat Svět. Proto doporučuji přečíst si popis toho, co s sebou kritické myšlení přináší a jaké existují metody pro jeho rozvoj.
Princip pochybnosti u Descartesa
Pochybnost je hlavním principem získávání spolehlivých informací o Světe.
Vystavit pochybnostem znalosti vědy, tradice a všeobecné pravdy.
Každý musí prověřovat informace s pomocí pochybností.
Lze pochybovat o všem, kromě faktu vlastní pochybnosti.
Co je to kritické myšlení?
Kritické myšlení je systém úsudků, který se používá pro analýzu věcí a událostí se snahou zformulovat rozumné závěry. Kritické myšlení nám umožňuje dělat rozumné odhady, interpretace, a také korektně aplikovat získané informace na situace a problémy.
Ve společnosti je kritické myšlení považováno za uvažování vyšší úrovně.
Kritické myšlení je způsob uvažování, při kterém člověk vystavuje jakoukoliv informaci pochybnostem, dokonce i vlastní přesvědčení. Existuje názor, že přechod ke kritickému způsobu myšlení v jakékoliv komunitě je nutným předpokladem k začátku civilizovaného rozvoje dané společnosti.
Občas se můžeme setkat s pojmy jako „ponižující kritika”;„je v náročné krizi” nebo „kritický stav”. Všechny tyto pojmy vyznívají negativně, kvůli čemuž je občas kritické myšlení špatně chápáno - jako něco skeptického, co si nezasluhuje důvěru.
Nedůvěra a skepse jsou samozřejmě jeho neoddělitelnou součástí, nicméně nejsou podstatou. Naopak se zakládá na promyšlených a prověřených způsobech řešení, které jsou potvrzeny fakty.
Ke kritickému myšlení patří přísná logika a důslednost v rozsudcích, a také kontrola nad vlastními emocemi a pocity.
Kriticky smýšlející individualista nikdy nezačne slepě plnit takové či makové rozkazy, nebo slepě podléhat jakékoliv propagandě. Není snadné ho podvést ani převézt.
Kritik nic nepřijme jako víru a ke skutkům se rozhoduje podle vlastního přesvědčení, znalostí a zkušeností. Výsledkem toho se u kritika výrazně snižuje pravděpodobnost pochybení oproti jeho méně schopným kolegům.
Technika kritického myšlení
Jakkoliv zvláštně to zní, samo kritické myšlení je v současné společnosti vystaveno kritice:„Jak vůbec můžete o této knize mluvit jinak než dobře?”, „Kritizuješ vládu, ale čeho jsi dosáhl sám?” atp.
Podobná vyjádření ze strany jakýchkoliv lidí svědčí o jejich náchylnosti k důvěřivosti. Člověk, který nedokáže uvažovat kriticky, je potencionální obětí jakékoliv podvodu, protože není schopný odolat žádnému vnějšímu tlaku.
Je důležité pochopit, že kritické myšlení není vrozenou vlastností. Může se rozvíjet a růst nebo se upadat a slábnout.
Uvažovat kriticky se daří pouze v případě, pokud má člověk určitý objem znalostí, aby mohl srovnávat, hodnotit a analyzovat, jinými slovy vystavovat kritice.
Proto ti lidé, kteří se vědomě odvracejí od kritického myšlení, demonstrují spíš intelektuální degradaci, než velkou oduševnělost. Duchovno z jejich úhlu pohledu tkví v bezmyšlenkovitém podřízení se rituálům a nezpochybnitelné poslušnosti jakékoliv, někdy i velmi pochybné autoritě.
Ze všeho výše uvedeného lze udělat následující závěr:
Kritické myšlení obnáší analýzu informace, která je vlastní vysoce rozvinutým jedincům.
Když budete pozorovat některé lidi, bohužel zjistíte, že mnoho z nich jednoduše kritické myšlení rozvíjet nechce.
Sebekritika
Jedním z hlavních elementů kritického myšlení je sebekritika. To znamená, že se člověk dokáže střízlivě dívat na své možnosti a v případě nutnosti napravuje vlastní chyby.
Sebekritika chybí pouze jedincům s psychickým onemocněním - například schizofrenií.
Je důležité pochopit, že bez sebekritiky je principiálně nemožné růst jako osobnost. Zejména proto je tak důležité naučit se na sebe dívat zvnějšku a objektivně hodnotit sebe, své myšlenky a činy.
Vzhledem k tomu je dobré, že sebekritika jakožto psychická vlastnost, se dá rozvíjet. A proto, pokud si člověk uvědomil důležitost tohoto fenoménu, může se tímto tématem kdykoliv začít zabývat.
Rozvoj kritického myšlení
Kritické myšlení je založeno na elementární logice. Nicméně někteří lidé se snadno zamotají ve svém uvažování a vyvozování. To je očividně spojené s tím, že často je pro lidi jednodušší podřídit se jakýmkoliv pravidlům, než se samostatně zamyslet.
Foto: Pixabay
Techniky kritického myšlení
Přečtěte si krátký popis technik kritického myšlení, které Vám pomohou zformovat a rozvíjet tuto vlastnost:
1. Metakognice
Metakognice je schopnost odhadnout úroveň i možnosti vlastních kompetencí. Skrývá se za ní sebepoznání. Týká se nejen osobního uvažování člověka, ale i schopnosti podívat se na sebe ze strany.
V tomto případě hraje důležitou roli stav, ve kterém člověk dělá takové či jiné rozhodnutí: například ve stavu afektu můžete udělat ty nejnerozumnější činy, ale když jste v klidném a umírněném stavu, konáte s rozumem a s rozvahou.
2. Dedukce
Takzvaná metoda Sherlocka Holmese skvěle funguje při sebeanalýze - jakékoliv rozhodnutí činit až po pečlivém ověření všech faktorů, které k danému rozhodnutí vedly.
Dedukce je metoda myšlení, jejíž následkem je logický vývod, ve kterém se osobní názor odvozuje od obecného. Jedná se o řetězec úvah, kde jsou všechny vazby propojeny logickými závěry.
3. Ověření informačních zdrojů
V průběhu celého svého života neustále děláme nějaká rozhodnutí, založená na tom co jsme slyšeli, viděli nebo četli.
Ale je daný zdroj informací věrohodný? Jsou informace určitě pravdivé? A nemůže se jednat o náhodné nebo úmyslné zkreslení ze strany autora? Hledat odpověď na tyto otázky není lehké, ale určitě je to nutné.
Informace si můžete ověřit jak ve více směrodatném zdroji, tak i experimentálním způsobem. Samozřejmě mnohem lepší je, když si informace ověříte na základě vlastní zkušenosti - v praxi to ale může být nebezpečné nebo prostě nemožné.
Například pokus o ověření pravdivosti varování „Nevstupovat - smrtící podmínky” může skončit velmi tragicky a na ověření, zda skutečně existuje Austrálie, nemusíte mít peníze.
4. Opětovná kontrola výsledků
Je důležité si zformulované závěry dvakrát zkontrolovat, zvláště pokud jsou založeny na nějaké formální úvaze.
Pokud se některý ze závěrů, které jste udělali, ukázal být pravdivým, ještě to neznamená, že bude správný i za jiných podmínek.
5. Analýza všech možných řešení
Abyste rozvíjeli kritické myšlení, vyplatí se udělat si seznam všech možných způsobů řešení zadaného úkolu. Vizuální představa značně zjednodušuje úkol myšlení.
Ideálními pomocníky mohou být různá schémata, tabulky nebo obyčejné náčrtky na papíře.
6. Systematičnost
Abyste si kritické myšlení osvojili, postačí držet se jednoduchého schématu.
Schéma se skládá z pěti etap:
- příprava
- seznámení s problémem
- rozpracování řešení
- určení finálního řešení
- hodnocení výsledku
Podobné schéma zná mnoho z těch, kdo absolvovali vysokou školu nebo se věnovali jakékoliv výzkumné činnosti. Jasně strukturovaný plán dovoluje postupně a racionálně řešit nejtěžší problémy.
7. Tvůrčí přístup
Lidé, kteří dokáží uvažovat kreativně, si dokáží snáz představit různé varianty rozvoje událostí a posuzovat své možnosti v hypotetických situacích.
Proto se doporučuje osvojit si laterální myšlení a základy heurestiky a její metody. Pomohou Vám nejen v rozvoji kritického myšlení, ale hodí se při seberozvoji obecně.
8. Zbavte se strachů
Docela často mají na kritické myšlení negativní vliv nejrůznější strachy. Pokud s nimi nebudete bojovat, šance na rozvoj kritického myšlení nebudou velké.
Pro zvládnutí strachů čtěte motivační články a životní příběhy velkých lidí. To Vám pomůže vybrat si správný směr a získáte inspiraci od prominentních lidí.
Nyní víte, co je to kritické myšlení, chápete proč je tak důležité jej rozvíjet a jste seznámeni s příklady.
Zdroje: interesnyefakty.org; pixabay.com
