Lidé po celém světě pociťují horko. S tím, jak na severní polokouli padají teplotní rekordy, se mnoho lidí ptá: je tohle teď náš život?
Ačkoli počasí není nutně spolehlivým ukazatelem klimatu, letošní letní vlna veder může být tou událostí, která posune více názorů směrem k pocitu, že zažíváme důkaz globálního oteplování v reálném čase.
Předpovědi naznačují, že tento týden bude pravděpodobně obsahovat nejteplejší teploty v tomto roce pro mnoho částí Evropy, které se v Berlíně přiblíží hranici 100 ˚C (38 ˚C) a v místech jako Madrid ji překročí. A to ani nezohledňujeme skutečnost, že části západního pobřeží v USA od minulého měsíce sužuje sucho a nad velkou částí západní poloviny Kanady se drží kouř z lesních požárů.
Zda se vyrovnáme aktivitě lesních požárů nebo překonáme některý z teplotních rekordů, které jsme zaznamenali v loňském roce, se ukáže až v průběhu letošního léta. V roce 2018 bylo v pákistánském Nawabshahu zaznamenáno neuvěřitelných 50˚C (122˚F), zatímco v Ouargle, městě na alžírské Sahaře, byly zaznamenány rekordní teploty 51,3˚C (124,34˚F), což je pravděpodobně nejvyšší teplota, která kdy byla zaznamenána nejen v tomto regionu, ale i v celé Africe. Lesní požáry ve Švédsku, Portugalsku, Řecku, Itálii a USA, a dokonce i za polárním kruhem si vyžádaly oběti na životech a zničily domy a krajinu.
Podle článku, který loni zveřejnila BBC, vědci porovnali teploty v roce 2018 s historickými údaji ze sedmi různých míst za posledních 100 let a dospěli k závěru, že "změna klimatu v důsledku lidské činnosti způsobila, že celoevropská vlna veder [v roce 2018] byla více než dvakrát pravděpodobnější."
Klima na naší planetě sice vždy neustále kolísalo, ale dříve byl tento proces tak pozvolný a nenápadný, že jedno století mělo tendenci vypadat podobně jako druhé. Teď už ne! Přesto mnoho lidí stále věří, že globální oteplování je teorie, kterou ještě není třeba prokázat.
Mike Berners-Lee a Duncan Clark v knize The Burning Question vysvětlují, že v rozporu s tímto přesvědčením se všechny renomované vědecké instituce na světě shodují na tom, že se naše planeta otepluje a že hlavní příčinou jsou téměř jistě skleníkové plyny vypouštěné lidskou činností. Již více než dvě století víme, že další skleníkové plyny v ovzduší, jako je oxid uhličitý a metan, oteplují planetu, a přesto tyto plyny vypouštíme do atmosféry, kde se neustále hromadí.
Foto: Freepik
Podle Henryho Pollacka, autora knihy Svět bez ledu, by nás to nemělo překvapit, když si uvědomíme, jak drasticky lidé změnili krajinu, ve které žijí. Pollack ve své knize vysvětluje, jakou roli hraje led v zemském klimatu a jak se lidská činnost stala hlavní hnací silou klimatických změn. Lesy byly vymýceny, abychom byli schopni udržet naši potřebu zemědělské půdy, a ze vzniklého dřeva se staví obydlí. Kácením a vypalováním lesů se do atmosféry uvolňuje CO2, který je v těchto živých stromech obsažen.
Přestože to přispívá k nechvalně známým škodlivým účinkům antropogenních emisí skleníkových plynů, je odlesňování v mnoha částech světa stále běžnou praxí. Masivní nárůst lidské populace na přibližně 7 miliard lidí je ještě větším problémem, protože zesiluje právě tuto potřebu mýcení lesních ploch.
Člověk je dnes zdaleka největším hybatelem klimatických změn. Od osmnáctého století má těžba a spalování uhlí, ropy a zemních plynů obrovský vliv na globální klima. Koncentrace CO2 v atmosféře se díky spalování fosilních paliv za posledních 50 let zvýšila o 22 %. A přesto se na tyto činnosti nadále spoléháme, abychom udrželi lidskou produktivitu, a to kvůli korporacím, kterým se daří, když je výroba udržována za nízkou cenu, bez ohledu na její důsledky.
Možná si říkáte, jak špatný může být život na Zemi, pokud budeme pokračovat v našem znečišťování a globálním oteplování. Začněme tedy u ledovců. Existuje několik dobrých důvodů, proč se na led a jeho místo ve světě podívat blíže, počínaje tím, že bez něj by nám mohla dojít voda na pití, na splachování odpadních vod a pro zemědělství.
Pro zemědělské činnosti přichází voda z tání právě včas pro jarní výsadbu a letní vegetační období. V zimě srážky zmrznou, aby vytvořily zdroj vody v teplejších ročních obdobích. V teplejším světě však bude na vrcholcích hor stále méně sněhu, což znamená méně vody z tání v době, kdy je jí nejvíce potřeba. To by mohlo vést k nedostatku vody, který už dnes představuje pro mnohé státy reálnou hrozbu a také potenciální příčinu mezinárodních konfliktů a válek.
Naomi Kleinová v knize Tohle mění všechno shrnuje tento problém úžasně výstižně - je to kapitalismus proti klimatu. K přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie jsou nezbytné vládní zásahy. A abychom přiměli naše zástupce jednat, potřebujeme široké společenské hnutí, které vyvolá akce přesahující pouhý boj proti klimatickým změnám a změní způsoby, jakými definujeme a hledáme prosperitu.
