Blueprint vám pomůže mít naději v dobro lidského rodu tím, že odhalí naše biologicky zakódované sociální tendence, které nám pomáhají přežít a prosperovat díky spolupráci.
Mezi brexitem, Trumpem a všemi dalšími politickými šílenostmi se zdá, že jsme my lidé mezi sebe vrazili klín. Naše média nás neustále zahrnují vysvětlováním, jak jsme všichni rozdílní.
Jaká je však pravděpodobnost, že to, co považujeme za velkou propast mezi námi, je ve skutečnosti jen hromada drobných rozdílů? Co když místo toho, abychom se neskutečně rozcházeli, jsme si ve skutečnosti mnohem podobnější téměř ve všech aspektech života?"
Tímto se zabývá profesor Nicholas A. Christakis, vedoucí inovativní sociálněvědní laboratoře, ve své knize Blueprint: Evoluční původ dobré společnostiNa jejím konci se od ztráty naděje v lidstvo dostanete k poznání, že jsme společně ušli dlouhou cestu a že jsme si stále podobnější, než si možná myslíme.
Tyto 3 nejvíc oči otevírající poznatky o lidské povaze jsem objevil:
- Jak jsem se dozvěděl o lidské povaze?
- Láska a monogamie jsou součástí našeho společenského plánu, který je životně důležitý pro pokračování našeho druhu ve více ohledech.
- Přestože mají mnoho podob, přátelství jsou univerzální a pomáhají nám překonat těžké časy.
- Evoluce a schopnost lidstva vytvářet kultury nám umožnily prosperovat na této někdy drsné planetě.
Jste připraveni vidět náš druh v novém a vzrušujícím světle? Začněme!
Lekce 1: Našemu druhu se daří tak dobře, protože láska a monogamie jsou součástí našeho sociálního plánu.
Je celkem zřejmé, že všichni na světě považují líbání za běžnou záležitost mezi romantickými partnery, že? To si autor myslel, ale to, co zjistil poté, co se tím zabýval, ho překvapilo.
V africkém Mosambiku se lidé kmene Tsonga nelíbají. Považují za divné, že by se dva lidé dělili o sliny a bakterie. Taková zvláštnost vyvolává otázku, jaké vlastnosti jsou běžné v sexuálních vztazích pro každou kulturu?"
Překvapivě je odpovědí láska.
Vědecky můžeme lásku definovat jako hluboké citové pouto mezi partnery, které překonává sexuální touhy. Z evolučního hlediska se myšlenka, že by se páry milovaly, jeví jako náhoda.
Myšleno je to tak, že to, co začalo jako náklonnost pouze k potomkům, se vyvinulo v lásku i k našim společníkům. To pomohlo zajistit přežití tím, že rodiny zůstaly pohromadě po celou dobu těhotenství a výchovy dětí.
Není to nic neobvyklého ani v evoluční historii jiných druhů. Někteří spekulují, že například ptákům se vyvinulo peří, aby se udrželi v teple, a teprve poté se naučili létat.
Monogamie je dnes také běžná, i když tento pokrok je v historii homo sapiens teprve nedávný. Pro společnost je výhodná, protože umožňuje, aby každý člověk měl svého partnera. Jiné systémy, například polygynie, byly riskantní, protože nechávaly některé muže samotné. V tomto stavu se tolik nestarají o budoucnost a častěji se podílejí na krádežích, násilí a znásilňování.
Lekce 2: Přátelství mají různé podoby a velikosti, ale usnadňují nám překonat těžké časy.
Na konci roku 2015 byl zavražděn patnáctiletý Zavien Dobson, který seděl na verandě. Jeho hrdinský čin, kdy skočil do cesty střelbě z nedalekého auta, však zachránil život jeho kamarádům. Když se o tom autor dozvěděl, přemýšlel, proč máme své přátele tak rádi.
Foto: Freepik
Existují důkazy, že přátelství je společné téměř všem společnostem. A většina těchto kultur ho dokonce vnímá ve stejném světle důvěry, vzájemné pomoci a náklonnosti. Často také vidíme, že jedinci jsou před svými vrstevníky zranitelní. Mám například kamaráda, který si mě dobírá, ale vím, že to se mnou myslí dobře.
Některé části světa se však v pohledu na tuto část lidského plánu poněkud liší. Lidé v USA o těchto vztazích přemýšlejí v souvislosti se společenským stykem a výměnou osobních informací. Naopak v místech, jako je Saúdská Arábie, je fyzický kontakt, například držení se za ruce, projevem přátelství.
Proto se Američanům zdálo zvláštní, když se prezident George W. Bush držel za ruku se saúdskoarabským korunním princem Abdulláhem. Lidé z princovy rodné země to však naopak považovali za normální projev přátelství.
Znovu se vrátíme k evoluci a zjistíme, že rozvíjení těchto typů vztahů dává smysl.
Naši dávní předkové museli pracovat, aby přežili uprostřed hrozeb, jako jsou nemoci, zranění, nedostatek potravy nebo špatné počasí. V jejich zájmu bylo shromažďovat se ve skupinách, kde věděli, že mohou ostatním důvěřovat a pomáhat bez očekávání odměny.
Jinými slovy, vaše šance na přežití se zvyšovaly, pokud jste měli dobré přátele, a totéž platí i dnes.
Lekce 3: Lidstvo na Zemi vzkvétalo i uprostřed jejích problémů díky naší schopnosti vyvíjet se a vytvářet kultury.
Náš druh si vytvořil domovy v nejrůznějších oblastech světa. Ať už se jedná o mrazivou Arktidu nebo vyprahlé vnitrozemí, lidé žijí téměř všude. Jak se nám podařilo tak dobře přežít? Díky naší schopnosti rozvíjet kulturu, za kterou můžeme poděkovat evoluci.
Podíváme-li se na kulturu optikou lidského vývoje, jde jednoduše o informace, které si lidé navzájem předávají a které ovlivňují jejich chování. Díky přirozenému výběru máme geny, které nám umožňují rozvíjet společnosti.
Jedním z příkladů je délka našeho života, která nám dává dostatek příležitostí předávat informace dalším generacím. Potřeba přizpůsobovat se a napodobovat jeden druhého je dalším vývojem, který nám pomáhá udržovat důležité mechanismy přežití.
I samotné myšlenky procházejí určitým druhem přírodního výběru. Předáváme si jen ta nejlepší řešení, která nás udržují nejzdravější a nejšťastnější. Stejně jako genetické mutace a přežití nejsilnějších, slabší návyky jsou ponechány ve prospěch těch užitečnějších.
Ačkoli je to fascinující, neidentifikuje to důvod, proč je civilizace tak životně důležitá. Vzpomeňte si na Evropany, kteří se v průběhu dějin vydali do světa. Nebezpečí plynoucí z neznalosti prostředí je mohlo snadno zabít. Kdyby místo toho hledali informace o tom, jak přežít, v místních kulturách, mohli by se naopak prosadit i v drsných podmínkách.
Recenze knihy Blueprint
Blueprint je tak fascinující kniha! Obvykle o lidském chování přemýšlím z hlediska psychologie, ale tahle vynáší na světlo důležitý sociologický aspekt našeho jednání. Je hezké, že uprostřed všech zmatků ve světě máme knihy, jako je tato, které nám připomínají, že lidé většinou chtějí být dobří.
Komu bych doporučil shrnutí Modrotisku?
dvaadvacetiletému mladíkovi, který chodí na vysokou školu na hodiny sociologie, pětačtyřicetiletému člověku, který rád objevuje nová zajímavá fakta z psychologie, a každému, kdo chce uprostřed všeho chaosu, který vidí kolem sebe, získat pro lidstvo trochu naděje.
