Stalin zahájil v roce 1929 strategii kolektivizace zemědělství, čímž odstartoval druhou ruskou revoluci a donutil miliony rolníků opustit svůj majetek a přejít do kolchozů. Výsledkem byl ničivý hladomor, jeden z nejsmrtelnějších v evropských dějinách. V letech 1931 až 1933 zemřelo v Sovětském svazu nejméně pět milionů lidí. Místo poskytnutí pomoci využil Sovětský svaz této katastrofy k řešení politického problému. Anne Applebaumová v knize Rudý hladomor tvrdí, že více než tři miliony zabitých byli Ukrajinci, kteří nezemřeli jako neúmyslné oběti chybné politiky, ale proto, že se je stát snažil zabít. Rudý hladomor je zdrcujícím a komplexním obrazem obyčejných lidí, kteří se snaží přežít výjimečnou zlobu.
Dnes Rusko, nástupce Sovětského svazu, opět postavilo do svého hledáčku ukrajinskou nezávislost. Applebaumová ve svém poutavě čtivém vyprávění připomíná jeden z nejhorších zločinů dvacátého století a ukazuje, jak může být předzvěstí nové hrozby pro politický řád jednadvacátého století.
