Memoáry psychiatra Viktora Frankla strhly generace čtenářů popisem života v nacistických táborech smrti a poučením o duchovním přežití. V letech 1942-1945 Frankl pracoval ve čtyřech různých táborech včetně Osvětimi, zatímco jeho rodiče, bratr a těhotná manželka zahynuli. Na základě vlastních zkušeností a zkušeností dalších lidí, které později ve své praxi léčil, Frankl tvrdí, že utrpení se nemůžeme vyhnout, ale můžeme si vybrat, jak se s ním vyrovnat, najít v něm smysl a jít dál s novým cílem. Franklova teorie - známá jako logoterapie, od řeckého slova logos ("smysl") - tvrdí, že naší hlavní životní pohnutkou není potěšení, jak tvrdil Freud, ale objevování a hledání toho, co osobně považujeme za smysluplné.
V době Franklovy smrti v roce 1997 se knihy Člověk hledá smysl prodalo více než 10 milionů výtisků ve čtyřiadvaceti jazycích. Podle čtenářského průzkumu pro Kongresovou knihovnu z roku 1991, v němž měli čtenáři uvést "knihu, která změnila váš život", se Člověk hledá smysl zařadil mezi deset nejvlivnějších knih v Americe.
Beacon Press, původní anglickojazyčné nakladatelství Člověka hledajícího smysl, vydává toto nové brožované vydání s novou předmluvou, životopisným doslovem a materiály pro výuku ve třídách, aby se dostalo k novým generacím čtenářů.
K jakému účelu slouží život? S touto otázkou se lidé potýkají odedávna a nepochybně vás alespoň jednou motivovala. Jak ale na tuto otázku odpovídáme a jak můžeme zaručit, že náš život má smysl? Viktor Frankl ve své knize Člověk hledá smysl popisuje svůj pobyt v koncentračních táborech za druhé světové války a také terapeutickou školu, kterou založil, aby se právě této otázce postavil.
Člověku lze vzít všechno kromě jedné věci: poslední z lidských svobodvolit si svůj postoj za daných okolností, zvolit si svou vlastní cestu.
