Ekonomie v jedné lekci je s více než milionem prodaných výtisků nezbytným průvodcem základy ekonomické teorie. Hazlitt, který měl zásadní vliv na moderní libertariánství, obhajuje kapitalismus a volný trh před ekonomickými mýty, které přetrvávají dodnes.
Henry Hazlitt (1894-1993), považovaný za jednoho z předních ekonomických myslitelů "rakouské školy", k níž patří Carl Menger, Ludwig von Mises, Friedrich (F. A.) Hayek a další, byl libertariánský filozof, ekonom a novinář. Byl zakládajícím viceprezidentem Nadace pro ekonomické vzdělávání a prvním redaktorem časopisu The Freeman, vlivné libertariánské publikace. Hazlitt napsal v roce 1946 své stěžejní dílo Economics in One Lesson (Ekonomie v jedné lekci). Je stručné a poučné, ale zároveň klamně prozíravé a dalekosáhle se snaží rozptýlit ekonomické omyly, které jsou tak rozšířené, že se staly téměř novou ortodoxií.
Ekonomičtí komentátoři napříč politickým spektrem Hazlittovi připisují zásluhu na předvídání kolapsu světové ekonomiky, k němuž došlo více než 50 let po prvním vydání Ekonomie v jedné lekci. Hazlittův důraz na nevládní řešení, silný a silně zdůvodněný postoj proti deficitu a obecný důraz na volný trh, ekonomickou svobodu jednotlivců a nebezpečí vládních zásahů činí knihu Ekonomie v jedné lekci stejně aktuální a cennou dnes jako po jejím vydání.
Když Alexandr Veliký navštívil filozofa Diogena a zeptal se ho, zda pro něj může něco udělat, Diogenes prý odpověděl: To je to, co má každý občan právo žádat od své vlády.
