Komplexní popis toho, jak energie formovala společnost v průběhu dějin, od předzemědělských pasteveckých společností až po dnešní civilizaci poháněnou fosilními palivy.
"Na nové Smilovy knihy čekám stejně, jako někteří lidé čekají na další film Hvězdných válek. V jeho poslední knize Energie a civilizace: Dějiny, jde do hloubky a zeširoka vysvětluje, jak inovace v lidské schopnosti přeměňovat energii na teplo, světlo a pohyb byly hnací silou našeho kulturního a ekonomického pokroku za posledních 10 000 let."" Bill Gates, Gates Notes, Nejlepší knihy roku
Energie je jedinou univerzální měnou; je nezbytná k tomu, aby se cokoli podařilo. Přeměna energie na Zemi sahá od terénotvorných sil deskové tektoniky až po kumulativní erozivní účinky dešťových kapek. Život na Zemi závisí na fotosyntetické přeměně sluneční energie na rostlinnou biomasu. Lidé se ve své civilizované existenci spoléhají na mnoho dalších toků energie, od fosilních paliv až po fotovoltaickou výrobu elektřiny. Václav Smil v těchto monumentálních dějinách podává ucelený popis toho, jak energie formovala společnost od předzemědělských pasteveckých společností až po dnešní civilizaci poháněnou fosilními palivy.
Lidé jsou jediným druhem, který dokáže systematicky využívat energie mimo své tělo, a to pomocí síly svého intelektu a obrovského množství artefaktůod nejjednodušších nástrojů až po spalovací motory a jaderné reaktory. Epochální přechod na fosilní paliva ovlivnil vše: zemědělství, průmysl, dopravu, zbraně, komunikaci, ekonomiku, urbanizaci, kvalitu života, politiku i životní prostředí. Smil popisuje energetické éry lidstva panoramatickým a interdisciplinárním způsobem a nabízí čtenářům velkolepý přehled. Tato kniha je rozsáhle aktualizovanou a rozšířenou verzí Smilovy knihy Energie ve světových dějinách (1994). Smil do ní zařadil obrovské množství nového materiálu, který odráží dramatický vývoj v oblasti energetických studií za posledních dvacet let a jeho vlastní výzkum za tuto dobu.
Přes mnohé rozdíly v agronomických postupech a pěstovaných plodinách, měly všechny tradiční zemědělské kultury stejný energetický základ. Byly poháněny fotosyntetickou přeměnou slunečního záření, produkovaly potraviny pro lidi, krmivo pro zvířata, recyklované odpady pro doplňování úrodnosti půdy a paliva pro tavení kovů potřebných k výrobě jednoduchých zemědělských nástrojů. V důsledku toho bylo tradiční zemědělství v zásadě plně obnovitelné.
