Nikdo nechce selhat. Ve velmi složitých organizacích však můžeme dosáhnout úspěchu pouze tehdy, když se postavíme svým chybám, poučíme se z vlastní verze černé skříňky a vytvoříme prostředí, ve kterém je bezpečné selhat.

Všichni musíme čas od času snášet neúspěch, ať už je to nedostatečný výkon při pracovním pohovoru, propadnutí u zkoušky nebo prohra v basketbalovém zápase. Ale pro lidi pracující v odvětvích, která jsou kritická z hlediska bezpečnosti, může mít špatný postup smrtelné následky. Vezměte si šokující fakt, že lékařské chyby, kterým se dá předejít, jsou třetím největším zabijákem ve Spojených státech a každoročně způsobí více než 400 000 úmrtí. V důsledku chyb lékařů a nemocnic umírá více lidí než při dopravních nehodách. A většina těchto chyb se nikdy nezveřejní kvůli dohodám o zanedbání péče s doložkami o mlčenlivosti.

Pokud chcete znát dramaticky odlišný přístup k selhání, podívejte se na letectví. Každé osobní letadlo na světě je vybaveno téměř nezničitelnou černou skříňkou. Kdykoli dojde k nějakému většímu či menšímu neštěstí, skříňka se otevře, data se analyzují a odborníci zjistí, co přesně se pokazilo. Poté jsou fakta zveřejněna a postupy jsou změněny, aby se stejné chyby neopakovaly. Pouţíváním této metody se v posledních desetiletích podařilo v tomto odvětví dosáhnout překvapivě dobrých výsledků v oblasti bezpečnosti.

Málo z nás při své kaţdodenní práci ohroţuje ţivoty tak jako chirurgové nebo piloti, ale všichni máme velký zájem na tom, abychom se vyhnuli předvídatelným chybám, kterým lze předcházet. Proč tedy všichni nepřijmeme spíše letecký přístup k selhání než přístup zdravotnický? Jak ukazuje Matthew Syed v této poutavé knize, odpověď má kořeny v lidské psychologii a organizační kultuře.

Syed tvrdí, ţe nejdůleţitějším faktorem určujícím úspěch v jakémkoli oboru je uznání selhání a ochota se jím zabývat. Většina z nás však uvízla ve vztahu k neúspěchu, který brání pokroku, zastavuje inovace a poškozuje naši kariéru i osobní život. Málokdy si přiznáme neúspěch nebo se z něj poučíme, i když často tvrdíme opak. Myslíme si, že máme nadhled 20/20, ale naše vidění je obvykle mlhavé.

Syed čerpá z široké škály zdrojůod antropologie a psychologie po historii a teorii komplexityaby prozkoumal jemné, ale předvídatelné vzorce lidských chyb a naše obranné reakce na chyby. Sdílí také fascinující příběhy jednotlivců a organizací, které úspěšně přijaly přístup černé skříňky ke zlepšování, například Davida Beckhama, týmu Mercedes F1 a Dropboxu.