Zikmund Winter (1846 -1912) proslul jako znalec všedního života českých měst 16. a počátku 17. století. Podrobné studium archivních pramenů zužitkoval i ve svých zralých novelistických povídkách. Náš výbor představuje pět z nich: Krátký jeho svět, Proti pánům, Vojačka, Peklo, Panečnice. Osudy bezvýznamných, ač reálných postav, trpících uprostřed pokrytců a prospěchářů, zde jedinečně podkresluje barvitý ruch historické Prahy. Mimo pozornost jejích obyvatel se však již schyluje k tragickým dějinným událostem. Wintrův realismus zde přechází do poloh až naturalistických či expresivních, a vytváří tak nečekanou paralelu mezi "soumrakem zlaté doby českých měst" i "soumrakem 19. století". To mu vyneslo uznání i u mladých vyznavačů moderních uměleckých směrů přelomu století a stále vzbuzuje zájem čtenářů.
