Nicnedělání jako nejsnazší způsob jak zlepšit mozek

Foto: Pixabay

Nicnedělání jako nejsnazší způsob jak zlepšit mozek

Kdy jste naposledy nedělali nic? Myslím vůbec nic. Nescrollovali sociální sítě, neodpovídali na emaily, nesledovali film, nečetli zprávy, neposlouchali hudbu… zkrátka vůbec nic? Kdy jste naposledy nechali svou mysl jen tak volně plout?

Žijeme ve světě, který na nás klade vysoké nároky. Doba je překotná a uspěchaná a může v člověku vyvolat pocit, že není čas se zastavit. Je toho přeci tolik, co je třeba udělat a co je nutné stihnout. Produktivita je alfou omegou dnešního světa, spolu s workoholismem, ten je teď také velmi módní.

Často nabýváme pocitu, že nicnedělání je luxus, který si nemůžeme dovolit. A pokud už náhodou nic neděláme, mohou nás přepadnout výčitky - vždyť emaily se samy nezodpoví a nádobí se také samo neumyje. A do toho by nás ještě někdo mohl nařknout z lenosti. A to by nás nejspíš nepotěšilo. A tak místo abychom si odpočinuli, raději zrychlíme tempo, ať toho stihneme ještě víc.

Nesmíme ovšem zapomínat, že dlouhodobým hektickým životem si zaděláváme na vážné zdravotní, ale i psychické problémy. Ačkoliv se nám může zdát, že odpočinek, nebo dokonce nicnedělání je pouhou ztrátou času, není tomu tak. V následujícím článku se přesvědčíme, že občasné nicnedělání je někdy to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. 

Odpočinek versus nicnedělání

V tomto ohledu bych ráda rozlišila dva pojmy, tj. odpočinek a nicnedělání. Oba dva tyto koncepty jsou nesmírně důležité pro naše duševní i fyzické zdraví. Zatímco odpočinek slouží zejména k naší fyzické regeneraci, nicnedělání dává odpočinout mysli a duchu.

Odpočinek je aktivitou, která nás odvádí od našich pracovních či jiných povinností. Odpočívat lze řadou způsobů. Asi se shodneme, že některé druhy odpočinku jsou pro nás vhodnější než jiné, například že četba, sport nebo libovolná kreativní činnost jsou lepšími způsoby trávení volného času než celovečerní povalování se na gauči při sledování televize nebo permanentní scrollování sociálních sítí. Každopádně jakákoliv odpočinková činnost je lepší než žádná. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, tak i při odpočinku vyvíjíme velkou aktivitu, a to buď mentální (například při sledování děje filmu) nebo fyzickou (například při sportu či tanci). 

Když hovořím o nicnedělání, nemám tím na mysli odpočívání, ale skutečné nic nedělání. Definovat nicnedělání ovšem není snadné. Naše tělo a mozek neustále vyvíjejí aktivitu, a to například i tehdy, když spíme. Aktivita, kterou vyvíjíme při nicnedělání, se však liší od té, kterou vyvíjíme za normálních okolností.

Opomíjené nicnedělání

Také jste si někdy všimli, že si dlouho lámete hlavu nad určitým problémem a nemůžete jej rozlousknout. A pak se jdete například osprchovat a řešení se jako mávnutím kouzelného proutku objeví? Je to díky tomu, že jste dovolili svému mozku přepnout do jiného režimu. A něco podobného se děje právě při nicnedělání. Když nic neděláme, dáváme našemu mozku příležitost na chvíli oddychnout. A on nám tuto příležitost oplatí, třeba právě zvýšenou kreativitou.

Studie INSEAD z roku 2014 si všímá právě tohoto fenoménu. Upozorňuje na to, že se v současné době nacházíme v situaci, kdy jsme zahlcováni informacemi a nemáme čas je zpracovat. Podle autora studie, Manfreda F. R. Kets de Vries, je nicnedělání ideálním způsobem, jak nastartovat kreativitu. Zároveň upozorňuje na to, že naše tendence být neustále aktivní vychází z toho, že nechceme čelit svým vlastním myšlenkám a pocitům. I další neurovědci vyzdvihují nicnedělání, protože při něm dochází k lepšímu zpracování dat, upevnění paměti a zlepšení procesu učení.

K čemu však při nicnedělání dochází především je zpomalení. Když se zastavíme a nic neděláme, přichází k nám nápady, které by k nám jinak nepřišly. Vidíme inspiraci tam, kde bychom si jí předtím nevšimli. Dokážeme se zamyslet nad naším životem pod jiným úhlem pohledu a můžeme nalézt odpovědi, které bychom jinak nenalezli. A hlavně si plně uvědomujeme své bytí.

Jak na nicnedělání

Pokud vás myšlenka nicnedělání zaujala, můžete si ji zkusit vyzkoušet. Zkuste chvilku nic nedělat a jen tak „být“. Nemusí to být hodina, stačí pár minut, klidně i pár vteřin. Můžete třeba jen zírat z okna při jízdě autobusem nebo chvíli koukat do stropu. Každá vteřina nicnedělání se počítá. Všímejte si světa kolem, uvědomujte si své myšlenky a nechte je volně plout. Tento proces může být zpočátku nepohodlný a nezvyklý, ale v dnešní uspěchané době je nedocenitelný.

Obecně jsme málo zvyklí nudit se a být sami se svými vlastními myšlenkami. Při první známce nudy hledáme nějaké rozptýlení, nějaké „šidítko“ pro naši mysl, kterou nenecháme jen tak plout. Měli bychom se to však naučit, protože díky tomu porozumíme lépe nejen světu kolem nás, ale především sami sobě.

Tak až se někdy budete nudit, zkuste se třeba kouknout z okna a nechat svou mysl na chvíli odpočinout. Uvidíte, že se vám za to vaše mysl odmění. 

Zdroje: pixabay.com, wrvo.org, nytimes.com, time.com, omaritani.com, scmp.com, guidelight.com, theguardian.com

Podobné články

0 Komentářů

Napište komentář

Články z dalších našich webů: