Foto: Unsplash

Tři knihy, které mají hodně stránek, ale stojí za přečtení

Možná i vy patříte mezi čtenáře, kteří jen zřídka kdy sáhnou po tlusté knížce, protože její přečtení trvá dlouho. Přinášíme Vám tipy na tři knihy, které sice mají spoustu stránek, ale jejich příběhy Vás pohltí a vy si ani nevšimnete, jak jste knihu přečetli.

Jsou světla, která nevidíme

536 stran, Anthony Doerr, 87% na Databázi knih

„Zavřít oči znamená poznat slepotu. Pod světem nebe a obličejů a budov leží syrovější a starší svět, místo, kde se roviny rozpadají a vzduchem poletují stužky zvuků.”

Za vznikem této knihy stojí 10 let odborných rešerší a psaní. A výsledek skutečně stojí za to!

Na pozadí druhé světové války se začínají odehrávat dva příběhy. V jednom vystupuje francouzská dívka Marie-Laure. Její otec pracuje v Národním přírodovědném muzeu a jeho zálibou jsou hlavolamy a vytváření dřevěných modelů města. Proč? Protože Marie-Laure v raném věku oslepla. Díky modelům se učí, jak vypadá město a jak se v něm může samostatně pohybovat.

Hrdinou druhého příběhu je malý německý sirotek Werner. Žije v dětském domově a má zálibu v rozebírání a opětovném sestavování rádií. Díky svému technickému nadání se dostane až na říšské lyceum, které vychovává vojáky wehrmachtu.

Příběhy Marie-Laure a Wernera se setkají v Saint-Malo, kam Marie-Laure se svým otcem uprchla po prvním bombardování Paříže v roce 1944 a kam byl Werner ve své vojenské službě odvelen. Prolínající se příběhy obou mladých lidí, těžce zkoušených osudem, autor sleduje až do konce 20. století.

Kniha obdržela v roce 2014 Pulitzerovu cenu. Pohlcující příběh, který ukazuje, že i na pozadí války zůstávají základní hodnoty neměnné, si zaslouženě získal srdce stovek tisíc čtenářů po celé Evropě.

Kafka na pobřeží

560 stran, Haruki Murakami, 89% na Databázi knih

„Věci kolem tebe jsou jen obrazem toho, co máš v sobě. A co máš v sobě, je jen obrazem toho, co je kolem tebe. Kdykoliv se proto vydáš do labyrintu okolního světa, vydáváš se na cestu sám sebou. A to je mnohdy setsakra nebezpečná cesta.“

Kafka Tamura je patnáctiletý kluk, který žije se svým otcem v Tokiu. Už od dětství slýchá od svého otce kletby o zabití otce, zneuctění matky a zhanobení sestry. Proto od něj uteče a sám se vydává na dlouhou cestu světem, ale i sám sebou.

Dostává se do města Tacamaco a na své cestě se setkává s mnoha lidmy. S dívkou Sakurou, kterou potkává v dálkovém autobuse, s panem Óšimou, který ho na jeho cestě zaměstná v knihovně nebo se slečnou Saeki, která je ředitelkou památníku, kam Kafka chodí hledat klid. Jejich osudy se začínají proplétat a čtenář je pohlcen spletitým příběhme plným nečekaných setkání a zvratů.

Děj knihy je variací na příběh Oidipa, přesto zde autor nechává velký prostor čtenářově fantazii a leckteré dějové zápletky nejsou v knize objasněny, můžeme se tedy jenom domýšlet, jaký příběh se skutečně v autorově mysli odehrál.

Vzdělaná

344 stran, Tara Westoverová, 87% na Databázi knih

"O tom, kdo jste, nejvíc rozhoduje to, co je ve vás," řekl mi. "Profesor Steinberg tvrdí, že tohle je Pygmalion. Taro, přemýšlejte o tom příběhu," vyzval mě pronikavým hlasem, pak se odmlčel a úpěnlivě se na mě podíval. "Byla to jen holka z londýnského West Endu v hezkých šatech. Dokud si nezačala věřit. Pak už bylo jedno, jaké šaty má na sobě."

Tara se narodila v mormonské rodině ve státě Idaho. Vyrůstala v horách se svými sourozenci a rodiči. Její psychicky nemocný otec byl přesvědčený o negativním vlivu a tajných úmyslech státních institucí. Proto děti nenavštěvovaly školu, celá rodina nechodila k lékaři, matka míchala bylinné tinktury a asistovala u domácích porodů, otec hromadil zásoby a spřádal plány na přežití konce světa.

Tara pracovala s otcem a sourozenci na šrotišti. Nebezpečná práce, chování otce i matky a týrání ze strany bratra ji časem dohnalo až k myšlenkám na odchod z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Její studium pokračovalo i na prestižní univerzity Harvard a Cambridge. Její cesta za vzděláním byla trnitá, vedle ostatních studentů se cítila méněcenná, pochybovala o sobě i svých rozhodnutích. Bojovala se ztrátou rodiny a změnou vlastní identity. Vzdělání Taře otevřelo nové cesty životem, ale mnohem jich i zavřelo.

Strhující příběh napsaný autorkou podle skutečných událostí, které prožila, zařadil autorku mezi 100 nejvlivnějších amerických osobností pro rok 2019.

Zdroje: www.databazeknih.cz, www.unsplash.com

Podobné články

1 Komentářů

Ouff

před 1 roky

Hodně stránek je podle autorky článku 346 stran? Nějak málo, ne? To by mě zajímalo, co by napsala o knize Souostroví Gulag (1688 stran). Mimochodem vřele doporučuji.

Napište komentář