Závislost na internetu

Dnes již k digitalizaci dochází prakticky ve všech sférách lidské činnosti a tento nový, dosud nevídaný důsledek, v sobě kromě zřejmého komfortu a pohodlí skrývá také mnoho nebezpečí. Vědci z celého Světa čím dál častěji vyzdvihují tyto otázky, protože chápou nezvratnost probíhajících procesů.

Pojďme se podívat na některé výzkumy, které možná úplně změní Váš vztah k informacím a gadgetům.

Závislost na internetu a problémy digitalizace

Když v roce 2001 začal masový vývoj smatphonů, nikdo nemohl ani předpokládat, jakou roli budou mít po pár letech v životě člověka. Vždyť dneska již z principu plnohodnotný život moderního člověka bez chytrého telefonu není možný.

Objem digitálních dat se každé dva roky zdvojnásobí. A to nejsou nějaké abstraktní hodnoty, to jsou data, která si tak či onak vyměňujeme.

Každý měsíc si na Whats Appu vyměníme 1,5 bilionu zpráv a odešleme více než 8 bilionů e-mailů. Jen na Facebooku zveřejňujeme denně přes 2,5 miliardy jednotek obsahu, o Instagramu a dalších sociálních sítích nemluvě.

Proč se pro nás data stala tak důležitými?

Ukazuje se, že informace jsou pro náš mozek natolik důležité a nezbytné k životu, jako kalorie pro tělo. Když při nadměrné konzumaci kalorií začíná lidstvo viditelně trpět obezitou, pak informační obezita není tak očividná.

Již po staletí se říká: „Jste to, co jíte.” Na mentální úrovni je člověk to, co přijímá či konzumuje ve sféře informací.

A nyní ruku na srdce - když máte volno a jste na internetu, na první pohled Vás zaujme text nebo obrázky na Instagramu? A co si rozkliknete? Čemu dáte přednost a čemu věnujete pozornost?

Pravděpodobně většina lidí si zvolí Instagram. To vůbec neznamená, že je to něco neobvyklého. Tak prostě funguje náš mozek - nerad se stresuje. Má různé nástroje k utišení, aby maximálně šetřil zásobami energie.

Vždyť mozek tvoří 2% hmoty těla a spotřebovává 20% energie. Proto se také snaží předejít a vyhnout napětí vždy, když je to možné.

A teď se zamysleme nad určitými faktory:

Reklama je motor obchodu

Většina tvůrců obsahu (ať už jde o informační kanály, sociální sítě nebo YouTube kanály) mají zájem na přilákání co nejvíce lidí, aby měli z této reklamy zisk. Tento fakt je příčinou toho, že tvůrci obsahu mezi sebou soutěží v tom, kdo vymyslí primitivnější obsah. Vždyť podle základního nastavení mozku si uživatel s největší pravděpodobností vybere přesně takový obsah, aby nezatěžoval svůj mozek.

Výsledkem toho je dnes již viditelný kolosální nárůst primitivního obsahu, který získává miliony shlédnutí a přímo ovlivňuje naše psychické zdraví.

Někdo by mohl říct, že je to úplně normální evoluční proces a stará pokolení střídá nová generace flexibilnějších a kreativnějších lidí.

Fakta ale říkají opak

Skupina specialistů v čele s profesorem Kyung Hee Kimem prozkoumala 300 000 anket vyplněných dětmi, které byly klasickým testem kreativity myšlení od Elisy Torrens. Podle výsledků tohoto výzkumu do poloviny 80. let minulého století kreativita dětí narůstala.

V polovině 80. let se v USA široce rozprostřela kabelová televize, což vedlo ke stabilizaci tohoto ukazatele. Se začátkem 90. let došlo ke stabilnímu snižování kreativních ukazatelů u dětí.

Navíc v roce 2008 - s rozšířením prvních I phonů - 85% dětí získalo horší výsledky při měření kreativity, než v roce 1984.

Zde je důležité pochopit, že neuronové sítě mozku, které vlastně určují životaschopnost organismu jako takového, se formují do 25 let. To znamená, že do 25 let se neurony navzájem propojují do složitějšího konglomerátu, který pak řídí intelektuální činnost člověka v průběhu zbytku života.

Takhle to ale probíhá v případě, že mluvíme o normálním rozvoji člověka ve společnosti. Naše situace je ale jiná.

Podívejme se na fakta. Podle výsledků výzkumu z roku 2016 tráví 40% amerických dětí do 10 let prakticky všechen čas on-line.

Foto: Pixabay

To znamená, že jsme začali používat gadgety jako chůvu a můžeme v klidu hospodařit s větším množstvím volného času. To znamená, že dítě již nefunguje ve vnějším prostředí potřebné množství času a nevytváří sociální kontakty, které jsou životně důležité pro plnohodnotný rozvoj mozku.

85% dětí ve věku od 4 do 14 let se neobejdou bez gadgetů. Zároveň je potřeba pochopit, že 92% rodičů 4-6 letých dětí sami učí děti používat gadgety, jakoby v rámci učení a rozvoje dítěte.

Následkem toho má třetina rodičů dětí ve věku 11-14 let závažné konflikty s dětmi kvůli gadgetům. Není to zase tak udivující, když vezmeme v potaz, že 43% dětí nižších ročníků mají účty na sociálních sítích a mezi žáky vyšších ročníků se jedná o 95%.

Ukazuje se, že náš mozek, který by se měl vyvíjet v přirozeném prostředí se vyvíjí v prostředí digitálním, které absolutně neodpovídá normálnímu rozvoji neuronových spojů v mozku.

Tento problém je natolik závažný a globální, že většina vědců, kteří věnují své výzkumy této oblasti se bojí mluvit o tomto problému nahlas, protože řešení tohoto problému v globálním měřítku nemají.

Problém se ještě prohlubuje tím, že se pro nás gadgety změnili nejen v něco užitečného a zajímavou hračku, ale ve věc, od které se doslova odvíjí naše fyzická pohoda.

Profesorka informatiky Gloria Mark udělala výzkum, jehož výsledek je, že k dosažení plnohodnotné koncentrace na zadání člověk potřebuje 23 minut.

Jenže statisticky průměrný člověk kontroluje telefon cca 70x za den, to znamená témeř každých 15 minut. Nejaktivnější uživatelé, kterých je cca 10%, kontrolují telefon 130x za den, to znamená, že odvracejí pozornost od zadání, kterému se věnují, každých 8,5 minuty.

Profesor Arik Sigman ve svém výzkumu přišel na to, že v roce 1987 tvořila živá komunikace 6 hodin denně a elektronické přístroje (jako např. TV) nezabrali více než 4 hodiny denně. V roce 1997 se tyto ukazatele vyrovnali a v momentě kdy se v roce 2007 objevil I Phone živá komunikace tvořila něco přes dvě hodiny, zatímco „komunikace s obrazovkou” přerostla na 8 hodin denně.

Co všechno vede člověka k digitální závislosti:

- člověk chce neustále kontrolovat sociální sítě a všelijaká oznámení, bez ohledu na prostředí, ve kterém se zrovna nachází

- vzniká citelná porucha pozornosti a zhoršuje se paměť

- v případě vzniku drobného nedorozumění má člověk sklony upustit rychle od konverzace, místo aby zkusil situaci vyřešit

- preferuje komunikaci přes chat, protože je to mnohem jednodušší a pohodlnější, než komunikace naživo

- je pozorovatelná nízká míra sebekontroly, kognitivní poruchy a celková deprese

- pokud telefon není po ruce, člověk je neklidný a zažívá úzkost

V letech 2009 - 2015 byly v USA prováděny výzkumy mezi žáky vyšších tříd. Byla zjištěna znepokojující závislost mezi časem stráveným za elektronickými přístroji a depresivními a sebevražednými sklony.

Izraelští vědci provedli ještě jeden stěžejní experiment. Srovnali lidi, kteří používají chytrý telefon s těmi ojedinělci, kteří jej vůbec nepoužívají. Není težké uhodnout, že syndrom poruchy pozornosti se ukázal být významně vyšší u všech, kdo používají gadgety.

Poté navrhli všem, kdo smatphony nepoužívají, aby je používali v průběhu 3 měsíců. Výsledky byly působivé. Tato skupina pokusných subjektů se shodla, že v průběhu experimentu vznikla nedůvěra k okolí a znatelně se zvýšila agresivita. To vede k závěru, že prosté používání telefonu nás dělá asociálnějšími.

Výzkum Adriana Warda

Skupina amerických výzkumníků v čele s Adrianem Wardem přišla na to, že fyzická blízkost smartphonu snižuje kognitivní schopnosti člověka. Skupina provedla výzkum se třemi skupinami zkušebních objektů, které vyplnili test týkající se myšlení a kreativity.

Rozdíl mezi těmito skupinami tkvěl pouze v tom, kde se nacházel jejich telefon. První skupina nechala telefony mimo místo, kde probíhal test. Druhá skupina měla telefony uložené na obvyklých místech - v taškách nebo v kapsách. Třetí skupina držela telefony před sebou.

Zdá se to sice nepravděpodobné, ale ukázalo se, že pokud se telefon nachází fyzicky před člověkem, jeho operativní paměť se snižuje a mobilní inteligence se s úkoly přeci jen vyrovnává mnohem hůře.

A proč se tohle všechno děje? Ze stejného důvodu, který byl zmíněn již na začátku článku - mozek šetří své síly a pokud víte, že vedle sebe máte zařízení, ve kterém naleznete všechny odpovědi, mozek nepovažuje za nutné se namáhat.

Politikou zákazů se nic nezmění, zvlášť dnes je to prakticky nemožné. Ale stojí za to se zamyslet nad kolosálním vlivem digitalizace na naše životy, chránit děti před zhoubným vlivem gadgetů a sami začít pečlivě filtrovat přijímané informace - to je povinnost každého uvědomělého člověka.

Zdroje: interesnyefakty.org; pixabay.com